|
|
Dobová řeč samizdatového fejetonu. Analýza Československého fejetonu vydávaného v 2. polovině 70. let v Edici Petlice
VITOŇOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována analýze čtyř ročníků samizdatového periodika Československý fejeton/fejtón, projektu autorů ineditní literatury z okruhu Ludvíka Vaculíka v druhé polovině 70. let 20. století. Jednotlivé příspěvky byly nahlíženy jako reprezentace dobové řeči neoficiálních autorů, pronásledovaných režimem totalitárního československého státu, pohybující se na platformě od prožitku všednodennosti a hluboce subjektivního pohledu na tuto problematiku až po nadčasové filozoficko-etické poslání a utváření institucionalizované řeči disentu. Daná práce byla vypracována s ambicí pojmenovat vazbu tohoto projektu k další umělecké tvorbě a činnosti představených autorů, zejména v kontextu samizdatového časopisu Obsah. Součástí práce je připomenutí politických událostí v dané době, na něž představitelé ineditní literatury nejenom svými prohlášeními, ale především uměleckou tvorbou, již to výrazně jak v obsahu, tak formě ovlivnilo, reagovali. Vznikl tak projekt ineditní literatury pomáhající rozšiřovat prostor paralelní kultury, a tím i vzdorovat ideologickým kulturním a politickým normám.
|
|
| |
|
|
Fejetony Ludvíka Vaculíka
Chalupský, Radek ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fejetonistikou Ludvíka Vaculíka, jednoho z předních současných autorů tohoto žánru. První část je věnována souhrnu pokusů o literárně teoretické vymezení fejetonu od jeho počátků až po současnost. Druhá část obsahuje vlastní interpretační analýzu, která je rozdělena do tří kapitol podle jednotlivých tematických oblastí. Do třetí části je zařazen rozhovor s autorem. Čtvrtá část představuje vlastní pokus o fejeton ve stylu Ludvíka Vaculíka. Klíčová slova: fejeton, interpretační analýza, Ludvík Vaculík, rozhovor
|
|
|
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
|
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
|
|
Karel Horký: rytíř ulice (život a politická publicistika novinářského buřice)
Filípek, Štěpán ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Urbanec, Jiří (oponent)
Cílem dizertační práce je podrobná analýza politické publicistiky Karla Horkého (1879-1965), jednoho z významných, ale opomíjených českých novinářů první poloviny 20. století. Zároveň usiluje o její konfrontaci s jeho životem a společenským rámcem, snaží se popsat, jak jsou mediální výstupy ovlivněny dobovými politickými, sociálními či kulturními podmínkami. Pro zkoumání daného tématu byla zvolena historická biografická metoda, výklad je členěn chronologicky do ucelených období Horkého života a jeho tvorby. Na působení konkrétního publicisty dizertační práce ukazuje, že česká žurnalistika byla hlavně v první republice ničivě ovlivňována politickými organizacemi a jejich lídry a nestrannost byla v podstatě vyloučena. Rovněž ukazuje, jaké prostředky volily různé politické režimy ke kontrole, omezování i využití činnosti novinářů.
|
|
| |
|
|
Komika Nerudových fejetonů z let šedesátých
Špaček, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá komikou v rámci prvního desetiletí rozsáhlé fejetonistické činnosti Jana Nerudy. Pro potřeby práce je stěžejní definování a zpřehlednění rozostřených termínů z komické oblasti, stejně tak jako vymezení fejetonu v celku autorovy publicistiky. Přibližně první polovina textu shrnuje dosavadní bádání ohledně Nerudovy fejetonistiky s důrazem na poznatky týkající se její komické složky. Hlavní část práce se věnuje dvěma základním podobám literární komiky v Nerudových fejetonech, satiře a humoru, konkrétně pak jejich východiskům, prostředkům, podobám, cílům či námětům. Důležitá je rovněž frekvence výskytu daných komických nástrojů a jejich stálost či proměnlivost. Vedle toho práce pojednává o vzájemně provázaných faktorech, jež významně ovlivňovaly podobu autorovy fejetonní komiky ve sledovaném desetiletí; o dobovém společensko-politickém klimatu, Nerudově modelovém čtenáři a (auto)cenzuře. KLÍČOVÁ SLOVA Neruda, fejeton, komika, satira, humor
|
|
| |
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
host ::
RSS.